Pěstujete své myšlení?

Každý člověk má nějaké své ranní rituály. Někdo běhá, medituje nebo stojí půl hodiny před zrcadlem. Já u snídaně poslouchám krátké informativní klipy - TED nebo umano. Je to taková moje ranní jóga pro mozek, abych se probudil, ale nemyslel na práci a noviny jsou plné blbostí a bulváru. Dnes jsem viděl video, které mě vedlo k zamyšlení - jak vlastně přemýšlíme a jak jsme se to naučili a co naše myšlení zbystřuje.

Lidský mozek reaguje na neznámé stejně jako když chcípák jde do kopce. Člověk funí, heká a má radost, že překonává sám sebe a postupně se zlepšuje - nebo si řekne já na to nemám, ohlíží se na cestu zpátky jestli je poslední, nebo je pod ním na cestě ještě někdo další, kdo je na tom ještě hůř a jehož svalová atrofie nebo ztráta vůle pokročila do ještě horšího stádia degenerace.

Tomu prvnímu se říká myšlení růstu, je to ten vnitřní drive, který nás žene do problémů, které jsou tak trochu za naší hranou, a jejichž vyřešení není vůbec snadné. Zaujalo mě, že se to prý dá naučit, a podle mého je to přesně to, v čem naše (a jiná) školství fatálně selhávají. Pochvalu, odměnu, a dobrou známku dávají za výsledek, ale málokdy už oceňují postup, jak k němu člověk došel. Je třeba podpořit nejenom kreativitu, ale i vůli s problémy bojovat,a ne že místo toho budu od nich utíkat s tím, že já na to nemám buňky. To je to druhé myšlení, tady a teď, které se bojí neúspěchu a snaží se mu vždy vyhnout a samo sobě si to nějak zdůvodnit.

Prý takhle podle jedné studie (ano já vím opět to důvěryhodné "vědci zjistili") takto děti sociálně znevýhodněných přistěhovalců a původních obyvatel byli schopné porazit v tabulkách úspěšnosti děti zaměstnanců Microsoftu. Prostě tím, že se přestanou bát se učit a budou přemýšlení brát jako sport, kde také není důležité být první, a kde je hledání a trénink také sám svojí odměnou.

http://www.ted.com/talks/carol_dweck_the_power_of_believing_that_you_can_improve