Kus zlata, papíru nebo čehokoliv jiného sám o sobě žádnou hodnotu nemá. Jeho hodnota je jenom v možnosti směny a vlastně vyjádřením důvěry v to, že za zmiňovaný předmět něco dostanu. Tak fungují peníze. Internet ve svých plenkách s potřebou důvěry, bezpečnosti a potřeby nějaké digitální identity příliš nepočítal - byl založen na principu otevřenosti a toho, že vše je "zadarmo".

Synonymem pro důvěru v počítačovém světě se postupem času stala kryptografie a její rozšířené použití, které umožnilo vznik elektronického bankovnictví a plateb přes internet, i když k tomu například takové kreditní karty nebyly určeny, což v sobě dodnes nese mnoho nevýhod. V jeho tradičním pojetí je potřeba důvěra dvojí. Jednak věřím identitě, tedy jako když telefonuji na správné mobilní číslo a pak samotnému obsahu, že nikdo nedopsal na konec nějakou další nulu navíc :)

Kamenným bankám věříme, že nebudou tisknout peníze navíc a že nám naše peníze neseberou, jako třeba na Kypru. Proto asi není s podivem, že zrovna tam se objevily první bankomaty bitcoiny. Ty vám totiž nikdo nesebere.

Nachází se přímo v digitální peněžence. Mít bitcoin je něco jako vlastnit ověřený výpis z účtu,  který říká kolik peněz mi přišlo a kolik jsem komu poslal. Vytvořit si účet lze na webu nebo se speciálním software i doma na počítači bez jakékoli registrace. Každá transakce je sdílena veřejně pod anonymním kódem a člověk sám si může určit velikost poplatku (třeba nula).

Protože není žádná banka, která by řekla že transakce je platná, existuje "těžba" bitcoinů. Tedy kdokoliv se může zapojit do ověřování platnosti transakcí tím, že propůjčí výpočetní výkon svého počítače a na oplátku dostane odpovídající část poplatků z transakcí. Ten, kdo těží nej- rychleji, má navíc šanci dostat nové peníze, které tady netiskne centrální banka, ale vznikají v pevných časových intervalech, takže i dnes je známo kolik bitcoinů bude v roce 2020 v oběhu.

Počet bitcoinů v oběhu

Jako ajťáka mě zaujalo decentralizované řízení (funguje na podobném principu jako torrenty), šifrování transakcí pomocí eliptických křivek (ECDSA), tudíž ta možnost zhmotnění něčeho virtuálního v reálnou hodnotu na základě důvěry v kryptografii a tedy bez přímého zásahu člověka, která nelze zmanipulovat jinak než ovládnutím 51% celého distribuovaného systému.

Existence snadno použitelné virtuální měny může fungovat i ve stylu tlačítka like jako na facebooku, kdy autorům videa, článku, písničky můžete snadno poslat pár drobáků třeba i na druhý konec světa.